V Olšanech u Bolka...




V Olšanech u Bolka na farmě
proběhlo 14.XII. natáčení pořadu Na moll,
což je vlastně bývalý Aport... (bohužel zrušený dřív
než se v něm stihl proslavit Šanclové vlčák Brit),
a protože v tomto pořadu bude i několik písní z našeho křticího koncertu v Brně,
jel jsem tam na druhou taky, udělat k tomu krátký rozhovor.
Už od jedenácti mi ale pořád z farmy někdo volal, postupně snad všichni,
číšníci, produkční a manažeři, a posléze i sám Boleslav, abych už konečně přijel,
že ještě nespal, že na mě čeká, že se na mě těší, a že nemá s kým pít.
Kratičký rozhovor jsme s Veronikou trefili hned napoprvé, čímž pro mě práce skončila,
a tak jsem se ihned jal Mistra stíhat, a ačkoli měl již opravdu krutý náskok,
brzy jsem mu již dýchal na záda.

   

Nakonec z toho byl asi nejhezčí flám letos, plný ostrovtipných slovních soubojů,
a jak postupně dotáčeli i další účinkující, smálo se nás u stolu čím dál víc
a nakonec se přidal i štáb TV.
Těžko ty fóry kdo kdy ještě uslyší... ale v tom je to kouzlo,
všechno, co se nezaznamená, a je vypuštěno z úst jen jednou, pro teď a naposled,
je vlastně jediným skutečným slovesným majetkem člověka.
Myslím, že při odjezdu z Olšan jsme si připadali
všichni nechutně bohatí.
Jedna Bolkova perla mi ale přece jen v hlavě utkvěla, a tak se rozdělím :
Bolek se při obědě rýpal vidličkou v řízku, který byl neuvěřitelně tenký,
až se rozkřikl Přiveďte sem kuchaře ! A když ten jeho zaměstnanec přišel
a začal zmateně přešlapovat u stolu, Boleslav píchl do řízku :
To sis obalil vlastní výpověď ?
...
Se Samsonem jsme pak odjeli k nám a flám jsme si ještě o pár dní prodloužili,
a já jsem ho pak odvezl do Prahy a v Praze přespal... ale to už je z jiné knížky.
Jojo... kdyby toho času bylo víc... to my bychom flámovat uměli !